Více o důchodové reformě

Koncem roku 2011 vyšly ve sbírce zákonů důležité legislativní normy, které přinášejí změny do již zažitého systému plateb na důchodové zabezpečení a výplaty důchodů. Stárnutí populace si vyžádalo reformu celého systému penzí, která bude spuštěna již od 1.ledna 2013. Dosavadní průběžný důchodový systém bude doplněn dobrovolným důchodovým spořením, které dá obyvatelům naší republiky možnost spořit si na svém individuálním účtu.

Reforma ovšem úplnou revoluci nepřináší. Dosavadní průběžný systém bude zachován v podobě prvního pilíře, který zůstane i nadále povinným a do kterého budou ti, kteří si nezvolí možnost spořit v dobrovolném důchodovém spoření, přispívat pořád 28 procenty sociálního pojištění. V tomhle systému se nadále nic nedědí, důchod bude vyplácet stát podle aktuálních výměrů po dosažení státem stanoveného důchodového věku.

Změna se ovšem dotkne těch, kteří se rozhodnou vstoupit do dobrovolného druhého pilíře. Bude jim krácen příspěvek ze sociálního pojištění do průběžného prvního pilíře na 25 procent s tím, že zbývající tři procenta mohou poukazovat do vybraného důchodového fondu v rámci druhého pilíře. K tomu si ovšem musí ještě připlatit, a to celá dvě procenta ze své hrubé mzdy. Těchto pět procent bude investováno dle investiční strategie, kterou si sami vyberou, a to od konzervativní až po dynamickou. Naspořené prostředky jsou v tomto případě předmětem dědictví.

Druhý dobrovolný pilíř, tedy spoření do důchodových fondů, je úplně novým produktem. Každý občan České republiky starší 18 let, který je účasten sociálního pojištění, si bude muset položit otázku, zda do něj vstoupí či nikoli. Bezprostředně se to bude v příštím roce týkat všech, kteří již dovršili 35 let věku. Ti budou mít na rozhodnutí pouze první pololetí roku 2013. Mladší se pak mohou rozhodovat déle, u nich však platí, že přihlásit se do tohoto systému mohou jen před dovršením 35 let věku.

Druhý pilíř je sice dobrovolný, nicméně po vstupu do něj se stává povinnou součástí sociálního zabezpečení jeho účastníků. Nemůžou jej zpětně opustit ( s výjimkou smrti) , aniž by dosáhli důchodového věku a podepsali smlouvu o pojištění důchodu. Ani po dosažení důchodového věku však naspořené prostředky nemohou čerpat jednorázově, pouze formou renty a to minimálně na dvacet let. Určitě se proto vyplatí o vstupu do důchodového spoření důkladně popřemýšlet. Důležitými faktory jsou především věk a příjmy potenciálního účastníka. Platí, že čím je člověk mladší, tím je jeho potenciál akumulovat prostředky na individuálním účtu v rámci druhého pilíře vyšší a jeho účast ve spoření tak smysluplnější. Podobné je to s příjmem – čím větší část těch 5 procent ze mzdy je, tím vyšší úložky na svém účtu dosáhne.

Už od roku 1994 funguje osvědčený produkt, kterým je penzijní připojištění. Jeho účastníci si zvykli na státní příspěvky a v mnoha případech i na příspěvky zaměstnavatele, pro kterého je forma příspěvků svým zaměstnancům výhodná z pohledu daní i odvodu pojistného. A právě penzijní připojištění se stalo třetím pilířem důchodového zabezpečení. Po změně názvu si budeme sice zvykat na doplňkové penzijní spoření do účastnických fondů, ale důležité parametry tohoto produktu byly zachovány nebo ještě mírně vylepšeny v zájmu zvýšení vlastních příspěvků účastníků. Naspořené prostředky ve třetím pilíři jsou taktéž předmětem dědictví.

Účast ve třetím pilíři, tedy v současném penzijním připojištění, bude i nadále dobrovolná. Svobodně rozhodnout se i nadále budeme moci ohledně výše vlastního příspěvku, ale zatímco do letoška stát přispíval maximálně 150 korun měsíčně na 500 korun vlastního příspěvku a výše, od příštího roku se maximální hranice státního příspěvku zvýší dokonce na 230 korun, který obdržíte, budete-li spořit minimálně tisíc korun měsíčně. Nový zákon sjednocuje výši státního příspěvku jednak na všechny dosavadní typy smluv o penzijním připojištění, tedy i na smlouvy uzavřené do roku 1999, u kterých byl ještě nárok na starobní penzi v 50 letech věku a jednak i na smlouvy uzavírané po 1.lednu 2013, tedy už na smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

Zpozornět by ale měli všichni současní účastníci penzijního připojištění, kteří si přispívají méně jak 300 korun měsíčně. Od ledna 2013 již stát nebude na tyto smlouvy přispívat, minimální hranice pro příspěvky státu byla zvýšena ze 100 na 300 korun. Zachovány zůstavají daňové úlevy, a to nadále až do výše 12 000 korun ročně a také možnost jednorázového vyrovnání, tedy jednorázového výběru naspořených prostředků.

I když se výše státních příspěvků na „nové“ a „staré“ smlouvy o penzijním připojištění nebudou nijak lišit, přeci jen lze najít pár rozdílů mezi tím, co za smlouvy lze uzavřít ješte letos, a to nejpozději do 30.listopadu 2012 a co za smlouvy půjde uzavřít po 1.lednu 2013. V prosinci 2012 bude totiž penzijní připojištění uzavřeno, bude se chystat na transformaci a nepůjdou uzavírat již nové smlouvy ani žádat o dávky (výplaty penzí).

Třetí pilíř se tak rozdělí. Část jeho účastníků – těch, kteří již penzijní připojištění mají založeno nebo si jej založí do konce listopadu 2012 – bude mít prostředky v tzv. transformovaném fondu a část účastníků pak v nově založených účastnických fondech. Od 1.ledna 2013 pak sice budou umožněny přestupy, ale pouze jedním směrem – z transformovaného fondu do některého z nových účastnických fondů. Tyto nové fondy pak budou mít podobně jako nové důchodové fondy druhého pilíře různé investiční strategie, od téměř bezrizikových až po dynamické slibující potenciál vyšších výnosů.

Kdo ovšem před nejistým výnosem a rizikem preferuje jistotu a garanci kladného každoročního zhodnocení, měl by volit závětří transformovaného fondu. A pokud ještě nemá penzijní připojištění založeno, neměl by váhat. Transformovaný fond určitě nebude aspirovat na nějaká závratná zhodnocení, konzervativním (a starším) klientům pak poskytne potřebný klid a jistotu před důchodem.

Průměrný výnos penzijních fondů za období 5 let (2006 – 2010)

* Zhodnocení za rok 2010

Přehled fondů v důchodové reformě

Změny, které s sebou přináší důchodová reforma, znamenají také používání úplně nového názvosloví, na které jsme dosud v oblasti důchodového zabezpečení nebyli zvyklí. Protože o znalostech hospodaření soukromých fondů na penzi panuje mezi lidmi hodně fám, mýtů a nepřesností, ujasněme si nejprve základní principy fondového spoření.

Spoření pomocí fondů představuje jednu z forem kolektivního investování. Je přitom důležité, že v pojetí české důchodové reformy dochází k naprostému oddělení majetku účastníků (těch, kteří si budou spořit na důchod) a majetku penzijních společností (těch, kteří se budou o majetek starat). Je samozřejmostí, že bude vedeno oddělené účetnictví, majetek bude důsledně oddělen a nad činností penzijní společnosti bude bdít renomovaná banka jako depozitář a samozřejmě prostřednictvím České národní banky i stát. Podmínky pro založení penzijní společnosti jsou přitom nesmírně tvrdé a je proto naivní se domnívat, že se reformy zúčastní neznámá firma s neprůhledným či nedostatečným kapitálem. Nemá šanci získat licenci pro správu majetku ve druhém či třetím pilíři. Je předpoklad, že se důchodové reformy zúčastní něco mezi 10-20 penzijními společnostmi, většinou z řad stávajících finančních skupin, které mají zkušenosti s vedením penzijních fondů.

A tak je paradoxní, že ne příliš informovanou veřejnost děsí spíše to, že přijde o prostředky v těchto fondech nekalou činností jejich správců, zatímco odborné kruhy se obávají spíše politických rizik souvisejících s možnou změnou zákonných pravidel fungování těchto fondů v důsledku změn rozložení politických sil v republice.

Popišme si proto jednotlivé typy fondů, do kterých budeme moci od 1.ledna 2013 ukládat měsíčně své prostředky, rozhodneme-li se pro účast ve II. či III. pilíři.

První pilíř – bez fondů

V prvním pilíři důchodové reformy žádné nové fondy nevznikají. Prvním pilířem totiž nazýváme průběžný systém financování důchodů. Prostředky, které se vyberou prostřednictvím sociálního pojištění, se nikde neukládají na individuální účty, ale jsou průběžně vypláceny stávajícím důchodcům. První pilíř je povinný, kdo nebude chtít spořit v dalších pilířích, vystačí si pouze s tímto a o další fondy se nemusí vůbec starat.

Druhý pilíř – důchodové fondy

Jiná situace ovšem nastává u nově vznikajícího druhého pilíře důchodové reformy. Zákon se poprvé zmiňuje o tzv. důchodových fondech. V těchto důchodových fondech si budou individuálně spořit všichni, kteří se dobrovolně rozhodnout účastnit se tohoto systému spoření. Na jejich individuální účty spravovanými penzijními společnostmi si budou ukládat tři procenta z dosavadních 28 procent sociálního pojištění, další dvě procenta hrubé mzdy budou spořit navíc. Každý, kdo se zúčastní, bude se muset rozhodnout, u které penzijní společnosti a do kterého typu fondu podle podstupovaného investičního rizika bude ukládat své prostředky.

Důležité je zdůraznit, že prostředky budou i nadálem majetkem účastníka, nikoli penzijní společnosti. Ta bude fond pouze spravovat. Účast v důchodovém spoření nepůjde zrušit, neexistuje žádné odbytné. Po dovršení státem stanoveného věku odchodu do důchodu má účastník právo podepsat s vybranou pojišťovnou smlouvu o pojištění důchodu a nechat si prostředky min. 20 let vyplácet.

Zákon penzijním společnostem, které si požádají o licenci spravovat fondy druhého pilíře, ukládá povinnost založit důchodové fondy čtyř různých strategií:

• Všeobecný fond, investující výhradně do státních dluhopisů (můžete se proto setkat i s názvem fond státních dluhopisů)
• Konzervativní fond
• Vyvážený fond
• Dynamický fond

Zákon samozřejmě umožňuje mezi těmito strategiemi přestupovat, nebude nikoho nutit zůstat v dynamické strategii těsně před odchodem na důchod. Pro ty, kteří nechtějí aktivně rozhodovat o riziku svého portfolia, nabízí strategii fondů životního cyklu, kdy mu tuto změnu rizikovosti portfolia bude provádět (rebalancovat) penzijní společnost.

Důchodové fondy budou fungovat na podobném principu jako současné podílové fondy, samozřejmě s rozdílem v likviditě, tj. přeměny na hotovost. Každý účastník bude mít kontinuální přehled o nakoupeném počtu tzv. důchodových jednotek a o jejich aktuální tržní hodnotě. Bude si tak moci v každém okamžiku spočítat, jaká je jeho aktuální hodnota majetku určená na výplatu důchodu z druhého pilíře.

Třetí pilíř – účastnické fondy

Další změnu názvosloví nám přináší stávající penzijní připojištění. Od 1.ledna 2013 už bude nazýváno pouze doplňkovým penzijním spořením a současné penzijní fondy projdou transformací a stanou se z nich transformované penzijní fondy, které dodrží veškeré dávky slíbené penzijním plánem platným v okamžiku uzavření smlouvy. Penzijní fondy se budou nově nazývat tzv. účastnickými fondy.

Zákon přikazuje, aby penzijní společnost, která bude nabízet a spravovat účastnické fondy, založila tzv. povinný konzervativní fond, a přesně definuje investiční limity pro investování takovéhoto fondu. Další povinnost na počet a rizikovost účastnických fondů zákon neuvádí a tak bude pouze na rozhodnutí penzijních společností, kolik účastnických fondů po 1.lednu 2013 nabídnou.

Penzijní společnosti, které vzniknou na základě stávajících penzijních fondů, budou muset samozřejmě dále spravovat transformovaný účastnický fond, ve kterém budou prostředky dosavadních účastníků penzijního připojištění.

Obdobně jako ve druhém pilíři, i ve třetím budou možné přestupy, a to jak mezi jednotlivými účastnickými fondy v rámci jednoho správce, tak mezi účastnickými fondy různých penzijních společností. Časté přestupy budou zpoplatněny. Důležitou skutečností je fakt, že přestup z transformovaného fondu do nových účastnických fondů bude možný, ale naopak to nepůjde. Přísun nových účastníků do transformovaných fondů bude možný pouze do konce listopadu 2012.

Na rozdíl od fondů důchodových ve druhém pilíři, ze kterých nepůjde vystoupit, bude možné získat skončením účasti ve třetím pilíři odbytné. To už samozřejmě nebude obsahovat státní příspěvky.