Spousta Čechů se dostává do situace, kdy u sebe nemá žádnou hotovost. Bezkontaktně lze totiž platit téměř všude - v obchodech, v restauracích, na sportovištích apod. Podle odhadů je devět z deseti plateb provedeno bezkontaktně. A podíl bezkontaktních plateb neustále narůstá.
„Počet plateb kartou u obchodníků roste o více než 20 procent ročně. V České republice provádíme 91 procent všech plateb kartou bezkontaktně, což nás staví na druhou příčku na světě hned za Austrálii,“ uvedl Marcel Gajdoš, regionální manažer společnosti Visa pro Česko a Slovensko.
Zdá se to jako celá věčnost, ale není tomu tak. První bezkontaktní platba se v České republice odehrála přesně 20. července 2011, což je teprve sedm let nazpátek. Stalo se tak v Globusu v pražských Čakovicích. Češi si na novou, jednodušší a rychlejší možnost placení zvykli velice rychle. O tři roky později bezkontaktní platby tvořily téměř polovinu všech uskutečněných plateb.
„Dlouhodobě pozorujeme zvyšující se zájem o aktivní využívání karty. Podíl plateb hotovostí u našich klientů se nyní pohybuje kolem 20 procent. Roste počet klientů, kteří platí pouze bezhotovostně a pouze čas od času vybírají z bankomatu nízkou částku,“ potvrzuje trend ve způsobu placení Jakub Švestka, mluvčí Moneta Money Bank.
Miroslav Lukeš, šéf kartové společnosti MasterCard pro Česko, Slovensko a Rakousko, uvádí, že do dvou let by měly bezkontaktně probíhat všechny platby. Bezkontaktními platbami se přitom myslí nejen platební karty, ale také různé platební přívěsky, nálepky či mobilní telefony. „Přiblížit se ke 100 % bychom se mohli někdy v roce 2020. V té době by měly být už všechny platební terminály vybaveny bezkontaktní technologií,“ říká Lukeš.
Bezkontaktně platí i lidé, kteří v minulostí platební karty odmítali úplně. Nejčastěji šlo o děti a seniory. Největším problémem pro ně nebyly samotné platební karty, ale malá tlačítka, na která prostě neviděli. Tento problém za ně vyřešily bezkontaktní možnosti placení.
„Počet klientů, kteří kartu nepoužívají, se snižuje zhruba o 6 % ročně. Zatímco v roce 2015 používalo kartu zhruba 60 % z těch, komu byla vydána, loni to bylo již 72 %,“ říká mluvčí banky Filip Hrubý.
Podle kartových společností přinese větší digitalizace plateb prospěch jak spotřebitelům, tak i obchodníkům a institucím. Hlavní výhodou by byla úspora času. „Nebudou muset řešit papírování s výplatními páskami, tiskem či rozesíláním složenek za poplatky či pokuty. Rozpočtům institucí se uleví i díky snížení kriminality spojené s hotovostí. Průzkum například ukazuje, že náklady městem spravovaných přepravců na jeden vybraný ‚fyzický‘ dolar jsou průměrně 14,5 centu a jen 4,2 centu z toho ‚digitálního‘,“ dodává na závěr Marcel Gajdoš.