Lidé se neorientují ve světě financí a to jim přináší problémy při hospodaření s osobními financemi. Nechápou základní pojmy a například při hledání půjčky nemají tušení jak si spočítat, která je nejvýhodnější. Tato situace není pouze obrázkem české společnosti, podobný problém řeší i sousední Německo.
„Žáci žijí v tržní společnosti a musí jí porozumět, i kdyby se s nich stali kritici kapitalismu,“ uvedl Nils Goldschmidt z Centra pro ekonomické vzdělávání v Siegenu (ZöBiS). Němečtí ekonomové se proto snaží prosadit ekonomii do škol jako nový předmět. Podle nich by si lidé měli osvojit správné ekonomické myšlení co nejdříve. S dostatečnými znalosti budou lépe připravení na život.
U nás je situace velmi podobná. Konkrétně se šířením ekonomické vzdělanosti mezi žáky a studenty středních škol zabývá Institut ekonomického vzdělávání (INEV). „Samostatný předmět Ekonomie a finance na většině českých škol chybí. A to se nešťastně podepisuje na českých dětech i dospívajících. Samostatný předmět ekonomie je inovace, pro kterou zvedne ruku každý informovaný a rozumný člověk,“ zdůrazňuje Martina Bacíkova, ředitelka institutu.
Hlavním cílem INEV je snaha prosadit ekonomii jako předmět na středních školách. Školám a učitelům dodává kvalitní zdroje a zároveň pořádá Ekonomickou olympiádu. „Ekonomická olympiáda nám umožňuje zůstat v kontaktu se středoškolskou realitou a díky tomu můžeme být v pomoci flexibilní a efektivní,“ vysvětluje smysl olympiády Martina Bacíková. Olympiádu oficiálně podporuje i Česká národní banka (ČNB).
O stav finanční gramotnosti české populace se zajímala i ČSOB banka, která si nechala zpracovat průzkum. Banku zajímalo především to, jak se ve světě orientují děti, potažmo jejich rodiče. Výsledky průzkumy potvrdily, že finanční gramotnost není silnou stránkou ani jejich rodičů.
„Když jsme se ptali dětí, jak se vyznají ve světě peněz, tak nám samy přiznaly, že o hospodaření moc nevědí,“ uvedl k tématu Petr Hutla, vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB. S prvotním poznáním světa peněz by podle něj měli děti seznámit jejich rodiče. Většina toho však není schopna, protože ani oni sami nemají o správném hospodaření s financemi dostatečné vědomosti.
„Pokud by domácnosti přišly o hlavní zdroj příjmu, typicky by vydržely jeden až tři měsíce, než by si musely půjčit nebo se přestěhovat a snížit tím své pravidelné výdaje. Čtvrtina rodin by při výpadku příjmů s penězi nevydržela dokonce ani jeden měsíc. Pokud se vede Čechům dobře, tak se takový přístup neprojeví, problém ale nastává v době krize,“ dodal Petr Hutla na závěr.