V dubnu meziroční inflace dosáhla výše 14,2 % a podle předpokladů České národní banky by ve druhém čtvrtletí měla vyšplhat téměř k 16 %. Poté by měl růst inflace začít pomalu zvolňovat. Na počátku příštího roku by měla klesnout na jednociferné číslo. Podle predikce ČNB by v roce 2023 měla průměrná roční inflace činit příjemnějších 4,1 % v porovnání s letošními 13,1 %.
Pro vysvětlení: Inflace ve výši 14,2 % znamená, že hodnota vydělaných peněz vůči cenám služeb a zboží je nižší o tuto hodnotu. Za stejné peníze si tedy koupíte o 14,2 % méně než v ve stejnou dobu o rok dříve.
Odbory začaly intenzivně prosazovat zvýšení minimální mzdy ze současných 16 200 Kč na 18 200 Kč s platností od 1. července 2022. Příčinou jejich tlaku je rapidní nárůst cen. Podle ekonoma Filipa Pertolad jde o špatný krok, který rostoucí inflaci ještě více podpoří. Ochránit peníze běžných občanů jde lepším způsobem.
„Jsme jednou z mála zemí, který tento institut mají a definice pracovních skupin neodpovídá žádné mezinárodní klasifikaci. Na firmy to valí další administrativu a inspekci práce zatěžuje dalšími úkoly,“ kritizuje institut minimální mzdy Filip Pertold pro web iDnes.cz. Dodává, že určovat minimální mzdu nemá smysl. O to se starají tržní mechanismy.
Jako vhodnější cestu krize navrhuje cílenou pomoc nejvíce ohroženým skupinám jako třeba zvýšení sociálních dávek.
Vysoká inflace má samozřejmě vliv na mzdu v jakékoliv výši. Loni činil průměrný růst mezd pouze 1,5 % i přesto, že mzdy vzrostly v průměru o 5,7 %. Jenomže nahoru jdou také ceny zboží a služeb. Růst mezd není ve výsledku tak vysoký, jak se může na první pohled zdát, a v letošním roce budou rozdíly daleko markantnější.
To samé platí i pro úspory. Peníze uložené například na spořicím účtu ztrácí na své hodnotě. Banky sice zvyšují úrokové sazby až ke 4 %, to je však vzhledem k současné inflaci stále málo.
Rostoucí inflace se negativně projevuje také na úrocích spotřebitelských půjček a hypoték, které stoupají podle toho, jak Česká národní banka zvyšuje svou klíčovou úrokovou sazbu. Podle guvernéra Jiří Rusnoka je prioritou ČNB obnovení cenové stability, která je nezbytná pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky.
Podle České bankovní asociace se úroky u půjček mohou dostat až na hranici 6 %. Toto květnové zvýšení úrokových sazeb by však podle ekonomů a analytiků mělo být poslední. Inflace by měla v letních měsících dosáhnout svého vrcholu a začít klesat.
Problém může nastat u současných nabídek půjček, kde se úrokové sazby pohybují mezi 3 až 6 % a u nebankovních půjček ještě výše. U jednotlivých půjček je proto vhodné sledovat další parametry, zejména poplatky, které mohou půjčku ještě více prodražit.
Problém může nastat u hypoték, u kterých letos končí fixace. To znamená nové podmínky. Největší dopad na cenu hypotéky bude mít oproti předchozím letům vyšší úrok, jež povede ke zvýšení měsíčních splátek. Domácnosti, které už předtím půjčku na byt splácely s napjatým rozpočtem, se ve spojení s růstem cen energií, potravin a služeb mohou dostat do kritické finanční situace.
V první řadě je důležité více přemýšlet nad příjmy i výdaji. Na jedné straně se nabízí otázka, jak ochránit příjmy před ztrátou kvůli inflaci.
Řešením je odpovídající navýšení platu ze strany zaměstnavatele a lepší zhodnocení úspor, ať už na spořicím účtu s vyšší úrokovou sazbou nebo prostřednictvím výnosnějších způsobů investování.
Dále je vhodné zhodnotit výdaje. Méně výhodné půjčky je například možné sloučit do jedné výhodnější půjčky v rámci konsolidace. Při správné volbě lze tímto způsobem snížit úroky i měsíčně splátky u několika půjček. Nemluvě o lepší kontrole závazků a jejich splácení.
Ušetřit lze také důraznější kontrolou nad spotřebou energií a dalších služeb. Je možné změnit dodavatele energií či poskytovatele telekomunikačních služeb za levnějšího. Také můžete ušetřit při nákup potravin a jiného zboží. Vyplatí se také sledovat a využívat akční nabídky a nekupovat zbytečnosti.