Vitamín D patří mezi tzv. kalciferoly, které významně ovlivňují metabolismus vápníku a fosforu. Proto bývá vitamín D označován jako vitamín zdravých a silných kostí. Hlavním zdrojem vitamínu D je sluneční záření, které by mělo pokrýt až 80 procent denní dávky. Dalšími zdroji je například tučné mořské ryby, konzervované ryby, játra, vaječné žloutky či mléko.
Pozitivní účinky vitamínu D:
Dle vědeckých doporučení by měl člověk každý den přijmout 800 až 1200 mikrogramů vitamínu D. Velké množství se přitom spotřebuje na udržování hladiny vápníku v krvi. Současná populace má vitamínu D nedostatek, což se projevuje na jejím zdraví. Níže si uvedeme osm nemocí, které vědci přímo spojili s chronickým nedostatkem vitamínu D.
Vždy na podzim a během zimních měsíců lidi trápí chřipka. Jednou z příčin je také nedostatek slunečního svitu a tedy vitamínu D, který posiluje imunitní systém. Dodávat tělu vitamín D se vyplatí i jako prevence před vznikem právě této zimní nemoci.
Vědcům se podařilo prokázat souvislost mezi vysokým krevním tlakem a nedostatkem vitamínu D. Pacientům s hypertenzí se stav začal výrazně zlepšovat hned poté, co jim byly zvýšeny dávky právě vitamínu D, který příznivě ovlivňuje zánět cév a jiné ukazatele vysokého krevního tlaku.
Vitamín D má prokazatelný účinek na stav kostí, a s tím úzce souvisí také kvalita zubů. Optimální hladina vitamínu D podporuje zdravou kalcifikaci zubů. Nedostatek vitamínu však má vliv na vyšší míru kazivosti.
O příčinách astmatu se stále vedou vášnivé vědecké diskuse. V posledních letech se však ukazuje, že nedostatek vitamínu D by mohl být jedním z hlavních příčin vznik astmatu. Například u malých dětí napomáhá snížit závažnost projevů astmatu a dokonce potlačuje zánět, který je za omezení dýchacích cest a celkově obtížného dýchání odpovědný.
U pacientů trpících diabetem druhého typu bylo prokázáno, že jejich stav zlepšilo zvýšení dávek vitamínu D nejlépe s pomocí slunečního záření. Doplnění vitamínu D může dokonce snížit riziko vzniku této nebezpečné choroby.
Vyšší míra výskytu Idiopatických střevních zánětů (např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a jiné) byla prokázána zejména v místech, kde je silně omezená expozice populace slunečnímu záření.
Kanadští vědci prokázali velmi úzký vztah mezi vznikem revma a vitamínem D. Lidé, v jejichž těle byla hodnota vitamínu D opravdu nízká, byli až 5krát náchylnější ke vzniku této nemoci než lidé, jejichž hladina vitamínu D byla v normě.
Nedostatek vitamínu D souvisí také s nejzávažnějšími nemocemi, jako je rakovina prsu, prostaty, děložního hrdla, kolorektální, jícnu, žaludku, endometria, vaječníků, slinivky břišní či ledvin. Lidé, kteří mají vitamínu D dostatek, jsou k těmto nemocem náchylní nejméně. Vitamín D je tedy vhodný i jako prevence před vznikem rakoviny.
