Pro poskytování půjček není požadováno žádné speciální vzdělání a jiné podmínky. Stačí pouze vázaná živnost, dosažené středoškolské vzdělání, rekvalifikace či tříletá praxe v oboru. A podle toho také trh s půjčkami vypadá. Mezi oficiálními poskytovateli půjček tak najdeme nekorektní podnikatele, jejichž praktiky neznají mezí. Vláda proto chystá nový zákon, který by měl s podvodníky, kteří zneužívají slabou finanční gramotnost některých osob, zatočit.
Půjčky nad 5 000 korun jsou chráněné zákonem o spotřebitelském úvěru. Poskytovatelé a zprostředkovatelé půjček musí k půjčce uvádět všechny zásadní podmínky (úroková sazba, RPSN, doba splatnosti atd.). To však neplatí pro tzv. mikropůjčky do 4 999 korun. A právě mezi poskytovateli mikropůjček působí velké množství neférových podnikatelů, kteří se snaží vydělat na neznalosti lidí.
Přitom mikropůjčky se zdají být neškodné. Půjčku do 5 000 korun přece nemůže být problém splatit. Bohužel právě kvůli půjčkám ve výši pár tisíc korun skončí mnoho lidí v dluhové pasti. Není vůbec neobvyklé, že z půjčky 1 000 až 2 000 korun vznikne dluh ve výši desítek tisíc korun.
Hlavním důvodem je netransparentnost smluvních podmínek a vysoké sankce za jejich “porušení”. Klienti jsou pokutováni doslova za každou chybu, jako jsou pozdní úhrady splátek, ale také chybné zadání inkasa či nenahlášení změn osobních informací a podobně. Z malého dluhu se rázem stane dluh obrovský.
Skutečně závažným příkladem je příběh ženy, která si u neověřené společnosti vzala půjčku 2 700 korun. Nedostatečně si přitom přečetla smluvní podmínky, na základě kterých jí hrozila pokuta za každou chybu ve výši 20 000 korun. Stačilo nezřídit inkaso či nenahlásit zřízení inkasa společnosti a dluh byl ihned několikanásobný. Žena nakonec dlužila celkem 257 tisíc korun a hrozila ji exekuce.
Výše uvedený případ není bohužel ojedinělý. Proto se Ministerstvo financí rozhodlo připravit novelu zákona o spotřebitelských úvěrech, který by měl s podobnými praktikami učinit přítrž. Hlavním cílem novely zákona je sjednocení dohledu nad trhem s půjčkami, o který se v současné době dělí jednotlivé živnostenské úřady a Česká obchodní inspekce. Dohledem by nově měla být pověřená Česká národní banka. „Trend ve světě je, aby dozor nad finančním trhem dělala jedna entita,“ uvedl Martin Pros, náměstek ministra financí.
Poskytovatelů půjček je však příliš mnoho a Česká národní banka tvrdí, že je nejprve nutné omezit jejich počet. Novela zákona by proto měla zpřísnit podmínky pro získání živnostenského oprávnění v oboru zprostředkování a poskytování půjček. Kromě vzdělání a praxe by měl zájemce o provozování této činnosti splnit podmínky na minimální objem kapitálu či povinné odpovědnostní pojištění.
Tento systém byl zaveden například na Slovensku, kde tamější poskytovatelé půjček musí disponovat kapitálem od 500 tisíc EUR. Z dosavadních tisíců společností by tak mělo tento zásah “přežít” zhruba 50 společností.
Tisíce lidí se ročně dostane do závažných dluhů, které mnohdy končí exekucemi. Důvodem bývá zejména slabá finanční gramotnost a neznalost finančního trhu. Chcete-li si proto vzít půjčku, dbejte našich rad:
Nechte si poradit od zkušených finančních poradců.
Porovnejte si více půjček mezi sebou.
Půjčte si pouze tolik, kolik můžete bez potíží splácet.
Smlouva by měla být jasná a srozumitelná. Pokud smlouvě nerozumíte, nepodepisujte ji.
Pozor na vysoké pokuty za porušení smluvních podmínek.