ve spolupraci s

Otevíráme pro vás Srovnejto.cz za 5

Na zabezpečené stránce vám srovnáme nabídky hypoték.

Přejít hned

Tento poplatek se “účastní” již jedenáctého ročníku Ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek a je jedním ze žhavých kandidátů na vítěze. Jednoduše řečeno se jedná o poplatek za vedení účtu v exekuci a banky jej naúčtují klientovi, na jehož bankovní účet se dotazuje úřední osoba, nejčastěji policie, soud či exekutor. Klient o tomto kroku není informován, není v jeho silách jej ovlivnit, a přesto za něj musí zaplatit.

„Jednoho dne koukám na výpis z účtu u své banky a nestačím se divit. Banka mi strhla třikrát 250 korun, aniž bych věděl za co. Při urgenci u banky mi bylo sděleno, že mi byl naúčtován poplatek za vyřízení dotazu úřední osoby, která se dotazovala ve třech případech na mé účty u této banky,“ popisuje nepříjemnou zkušenost se svou bankou a úřady pan Petr z Jihlavy. Zjištění bylo velice zajímavé. „Po dlouhém ‚vyšetřování jsem zjistil, že vůči mně vykonával exekutor neoprávněnou exekuci, a to na základě chyby v návrhu na nařízení exekuce, kde si spletli, podle shody jmen, moji osobu s osobou dlužníka, který bydlí ve stejném městě. Samozřejmě jsem tak o žádné exekuci ani problému nevěděl, a přesto mi byla stržena částka, aniž bych toto nějak zavinil. S bankou se teď dohadujeme o možnostech vrácení částky, ale moc ochoty tam není.”

Klienti s poplatkem nesouhlasí. Banky tvrdí, že na něj mají nárok

Klienti, kteří se s tímto poplatkem setkali osobně, jsou výslovně proti. Domnívají se, že banky nemají právo požadovat úhradu něčeho, co nezpůsobili nebo nepožadovali. Na účet se může úřední osoba dotázat i v případě, kdy se klient banky žádného prohřešku nedopustil. Navíc ani nemusí vědět, z jakého důvodu byl dotaz veden.

Banky zase tvrdí, že se dotaz týká klientova účtu, a proto má právo naúčtovat mu náklady, které se vznesením dotazu souvisí. Banka je povinna každý úřední dotaz vyřídit a stejně jako klient odmítá platit “ze svého” úkony, které nezpůsobila ani nezavinila. Názory obou stran - bank i jejich klientů, jsou oprávněné. Jak by měla vypadat ideální situace, aby se ani jedna ze stran necítila být poškozená? A jak řešit situaci, do které se dostal například pan Petr?

Náklady by měla nést dotazující se osoba, tedy stát

Není pochyb o tom, že současný systém je značně nedokonalý. Poplatek za dotaz úřední osoby účtovaný klientovi není v žádném případě správný a už vůbec ne spravedlivý. Poplatek by se měl řešit na úrovni banky a dotazující se úřední osoby, nikoliv mezi bankou a klientem, který se vznesením dotazu nemusí mít nic společného.

Právě o existenci těchto případů svědčí příběh pana Petra a jemu podobné. V ideálním případě by náklady na tyto služby, měla nést osoba, která si je vyžádala. V tomto případě by to byl úřad, který dotaz vznesl. O tomto řešení se vedou diskuse, zatím to však nevypadá na jeho brzkou aplikaci.

Který poplatek v anketě zvítězí?

V anketě o Nejabsurdnější bankovní poplatek za rok 2015 se účastní například:

• Poplatek za autorizační SMS
• Výše poplatku za vklad na účet na přepážce třetí osobou
• Poplatek za účetní položku
• Poplatek za vedení účtu zemřelého klienta po dobu dědického řízení
• Poplatek za vedení kontokorentu i v době nečerpání služby
• Poplatek za změnu osobních údajů u běžného účtu (např. změna příjmení po sňatku, trvalého bydliště a další)
• Poplatek za výměnu opotřebované platební karty
• Poplatek za změnu PIN přes bankomat
• Poplatek za převod z účtu ke kreditní kartě na jiný účet
• Poplatek za vyčíslení výše dlužné částky u hypotéky či stavebního spoření 

Podrobnosti o anketě najdete v článku Bankovní poplatky: Které jsou nejabsurdnější?.

Probíhá přesměrování

V případě, že nedojde k přesměrování klikněte zde.