Výše uvedený zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2011 na základě právní úpravy Evropské unie a její směrnice 2008/48/ES. Jeho hlavním smyslem je ochrana spotřebitelských práv. Po dvou letech praxe byla vydána novela, která spotřebitelská práva ještě více rozšířila. Na další novele již nyní pracuje ministerstvo financí. Jaká je však nynější situace? Víte, na co máte právo a na co již ne?
Současná podoba zákona definuje nejen práva a povinnosti obou stran, ale také klade požadavky na reklamy spotřebitelského úvěru, upravuje podmínky předčasného splácení a mnoho dalších. Podle současného znění musí být o každém spotřebitelském úvěru uzavřena písemná smlouva, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti:
Výše uvedené informace jsou poskytovatelé a zprostředkovatelé úvěrů a půjček poskytovat ze zákona u všech půjček nad 5 000 korun. Dozorem nad jejích činností jsou pověřeny Česká národní banka (ČNB) a Česká obchodní inspekce (ČOI). Česká národní banka dozoruje pouze bank a ostatní finanční instituce (nebankovní úvěrové společnosti) spadají pod kontrolu České obchodní inspekce.
Česká obchodní inspekce doporučuje maximální obezřetnost
I přes zákonná ustanovení jsou bohužel známé případy, kdy úvěrové společnosti pravidla porušují. Proto je nutné, aby sám zákazník byl při sjednávání půjčky důsledný. Zákazník má práva na všechny předsmluvní informace o nabízeném úvěru a to v listinné podobě či na jiném trvalém nosiči dat. Uvedené informace mu musí být náležitě vysvětleny. Je pouze na zájemci, jak se s informacemi seznámí, a zda podmínky akceptuje či nikoliv.
Zákazník by v žádném případě neměl podepisovat smlouvu o půjčce, jejíž obsah nezná nebo mu nerozumí. Nedoporučuje se podepisovat smlouvu pod tlakem či v časové tísni. Poskytovatel půjčky je povinen zákazníkovi poskytnout dostatečné množství času k prostudování podmínek. Pokud poskytovatel není tento čas ochotný poskytnout, je velmi pravděpodobně neseriózní. Vyplatí se zvážit, zda je taková společnost vhodným partnerem pro tak závažný právní vztah, jakým poskytnutí půjčky je.
Věřitel je povinen ověřit si bonitu zákazníka
Poskytovatel či věřitel má dle zákona povinnost posoudit schopnost zákazníka úvěr splácet a to před uzavření smlouvy o půjčce a jejím poskytnutím. Pokud by věřitel poskytl půjčku osobě, o jejích úvěruschopnosti se nepřesvědčil, pak je smlouva o půjčce dokonce neplatná. Posouzení bonity se provádí na základně dostatečných informací získáných od spotřebitele a prostřednictvím úvěrových registrů.
Pokud se zákazník “přepočítá” a zjistí až po uzavření smlouvy o půjčce, že jsou podmínky nevýhodné, má právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu. Učinit tak musí nejdéle do 14 dnů od jejího uzavření a to v písemné podobě. Tato lhůta se navíc prodlužuje v případech, že smlouva neobsahuje všechny zákonné náležitosti. Tyto informace musí být uvedené v každé smlouvě, na kterou se vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, jinak je neplatná. Zákazník má také právo vypovědět jakoukoliv smlouvu na dobu neurčitou a to bez poplatku.
Ke splacení ani zajištění spotřebitelského úvěru není možné od roku 2013 použít směnku či šek. Zajištění rovněž nesmí být ve zjevném nepoměru k výši půjčky. To znamená, že úvěrová společnost nemůže požadovat zajištění rodinným domem u půjčky ve výši několika tisíc korun. Zákone také zakazuje používání telefonních linek s vyšším hovorným než je běžné. Zpravidla se jedná o linky začínající na číslici 9.