Když Česká národní banka něco doporučí, v podstatě to znamená nařízení. V uplynulých dvou letech zasáhla do maximální výše poskytovaných hypoték. Od loňského roku české banky na “doporučení ČNB” nabízí nejvýše 90% hypotéky a to ještě v omezeném počtu.
Pro spousty zájemců toto rozhodnutí znamenalo definitivní konec snění o vlastním bydlení. Při dnešních cenách nemovitostí je pro běžnou českou domácnost téměř nemožné vytvořit dostatečné úspory, aby mohli použít požadovaných cca 20 % na hypotéku.
ČNB to však nestačí. Podle nového doporučení je třeba mnohem více sledovat platební morálku žadatelů, aby se v budoucnosti co nejvíce zamezilo případným problémům s nesplácením hypotečních úvěrů. Toto doporučení se nejvíce dotkne žadatelů o hypotéku ve výši 80 % až 90 % LTV.
“ČNB chce, aby banky více zohledňovaly celkové zadlužení žadatele vzhledem k jeho ročnímu příjmu, tedy ukazatel DTI. A také poměr veškerých závazků, které platí měsíčně, vůči jeho měsíčnímu příjmu, což je ukazatel DSTI. Jako rizikové centrální banka přitom zmiňovala hypotéky vyšší než osminásobek ročního příjmu žadatele a dále pak, když měsíční splátka všech závazků přesáhne 40 procent jeho čistého měsíčního příjmu. Zpřísňování podmínek se tedy týká hlavně zmíněných úvěrů nad 80 procent zástavní hodnoty,” uvedl Vladimír Weiss, finanční poradce ve společnosti Partners Financial Services.
Podle odborníků je největším problém požadavek ČNB na vlastní zdroje. Nejlepší úrokové sazby jsou nabízeny u hypoték do 80 % LTV. To znamená, že žadatelé o hypotéku nad 80 % LTV dostanou nejen horší sazby, ale “někde” musí sehnat dalších 20 % na uhrazení kupní ceny a 4 % na zaplacení daně z nabytí nemovitosti. Je přitom logické, že lidé žádající o vyšší hypotéky jsou na tom s úsporami výrazně hůře, než lidé žádající o hypoték do 80 %.
Při žádosti o hypotéku na žadatele nečekají žádné nové podmínky či pravidla. Jediné, co se změnilo, je důslednost bank při prověřování jejich bonity. Úspěšný nemusí být ani žadatel, jehož příjmy patří k nadprůměrným. Zásadní roli totiž hrají další závazky a výdaje.
“Snaha získat hypotéku se může ale i nadprůměrně vydělávajícím klientům zkomplikovat tím, že už mají kontokorent, kreditní kartu či spotřebitelský úvěr. Při výpočtu jejich bonity to bance nemusí tak dobře vycházet či jí to nemusí vycházet vůbec. Větší důslednost bank hodně souvisí se zákonem o spotřebitelském úvěru, který bankám nařizuje, aby více zkoumaly příjmy klienta. To je důvod, proč v létě 2016 vymizely hypotéky bez prokazování příjmů,” upozorňuje Vladimír Weiss.
Bankám už dávno nestačí pouze potvrzení o příjmy. Do žádosti o hypotéku se vyplňují také výdaje na bydlení, chod domácnost a další závazky typu kontokorent, kreditní karty, další půjčky apod. Daleko více se také zkoumají příjmy z podnikaní. Mít slušný příjem dnes už nestačí.