Jedním z častých témat, kterým se zabývá Asociace občanských poraden (AOP) v oblasti dluhové problematice je zadlužování obou nebo jednoho z manželů. V drtivé většině klienti navrhují řešit oddlužení splátkovým kalendářem, přitom v seznamech majetku uvádějí odděleně věci osobní povahy a separátně ty, které spadají do společného jmění manželů (SJM). Zkušenost je taková, že osobní bankrot jednoho z manželů se dotýká vždy života celé rodiny. Rozumnější pro průběh procesu a období oddlužení je, aby návrh podali oba manželé, což je akceptováno cca v 50% případů.
Celkem značně převažují případy, kdy oba manželé vědí, že se jeden nebo druhý zadlužuje, respektive činí tak oba společně vědomě. Případů, že se skrytě zadlužuje jen jeden z nich je málo. O problémech se zadlužováním jednoho z manželů však jednat do občanských poraden (OP) přichází jako první vždy ten, co dluhy nevytváří.
Radko Richter z OP Beroun k této problematice podotýká: „Případy, kdy jeden manžel se skrytě zadlužuje, nepřesahují u našich případů částek přes 0,5 mil. Kč. Ono se to zpravidla nedá před druhým manželem dlouho tajit, ten druhý manžel zpravidla dost brzo objeví upomínky věřitelů, respektive věřitelé si najdou spojení přímo na něj a vystaví ho svému tlaku. Pak se strhne rodinná bouře, která, alespoň u nás, nakonec vyústí ve snahu racionálního vyřešení konfliktu, avšak zde se zpravidla začnou vzájemná jednání o ochraně osobních zájmů včetně parcelování SJM, to však je již pozdě.“ Případ, že rodinný konflikt zavede partnery až k žalobě na rozvod manželství je výjimečný., většinou je situace komplikovaná navíc dětmi a dohodou péče o ně, odstěhováním nebo naopak setrváním manželů ve společném bydlišti, apod.
Ředitel AOP Stanislav Skalický k tomu uvádí: „Občanské poradny se zaměřují v takových případech na poradenství, které vede k uklidnění situace a reálnému pohledu na jeho řešení. V prvé řadě je důležité dospět k poznání, zda je rodina jako celek v úpadku a jak se dá tento úpadek řešit, nebo zda je výhodnější domluvit se s věřiteli na formě úhrady splátek.“
Určitě je rozumnější, když do bankrotu jdou oba manželé společně. Je to čitelnější zejména pro soudce, dokumentuje to společný zájem obou partnerů na řešení situace a také rozsahu SJM, protože jsou samozřejmě tendence, když o insolvenci žádá jen jeden z manželů, uvádět v SJM jen jeho osobní majetek a o rozhodujících položkách SJM pomlčet. Protože však návrh na insolvenci a povolení oddlužení musí být parafován druhým manželem, vede to soud k odmítnutí takového návrhu a výzvě k jeho doplnění v části seznamu majetku. Tím se také může objevit možnost řešit úpadek rozprodáním věcí, nemovitostí apod. ze SJM, a uspokojit věřitele touto cestou. To však má význam pouze v případech, kde zadlužení je úměrně vysoké zpeněžitelné hodnotě majetku.
Pokud jde o výši splacených dluhů v procesu oddlužení, považuje se za aktuální tento výklad:
Základním kritériem zda soud povolí oddlužení je přezkoumání schopnosti dlužníka uspokojit nejméně 30% hodnoty dluhu nezajištěných věřitelů (nezajištěný věřitel je takový věřitel, který nemá pohledávku zajištěnou např. zástavním právem)a uhradit během období oddlužení náklady insolvenčního správce (které se dnes vyčíslují na hodnotě 1080 Kč měsíčně x 60 = 64 800,- Kč). Jde zdánlivě o jednoduchý výpočet, ale jen potud, když opravdu jsou jen nezajištění věřitelé (ti zajištění mají právo na celou úhradu, což je třeba vzít do úvahy), a dále je také třeba zohlednit různé nedotknutelné dávky, které se do celkového příjmu dlužníka nezapočítávají. To vše zpravidla vede k poznání, že se klient se svou schopností splácet v procesu oddlužení dostává na hranu způsobilosti. Dále je třeba vzít v potaz, že splatit nejméně požadovaných 30% je pouze vstupní podmínka k dosažení soudního povolení oddlužení. Fakticky je celý tento proces ohraničen jen 5 roky trvání, nebo splacením 100% dluhu – podle toho co nastane dříve.
Důsledky osobních bankrotů manželů (ať jednotlivě nebo vcelku u obou) přinášejí pro rodiny klientů jednoznačně ztížení existenčních podmínek – náhle jsou v situaci významně drastického snížení příjmu, nebo dokonce ztráty nemovitosti a dalšího majetku. Nemají-li možnost využívat zpravidla jen materiální podpory širší rodiny (rodiče, sourozenci, strýcové a tety, dědové a babičky), čeká je pětileté živoření s prstem na spoušti, aby neporušili podmínky oddlužení stanovené soudem. V takovém případě by následovalo zrušení oddlužení a pád do konkursu, což lze považovat za likvidační situaci. Tam, kde zadlužení způsobili oba, lze předpokládat, že to přežijí s vědomím, že si to zavinili sami. V případě, že je viník jen jeden, bude vždy záležet na toleranci a osobní angažovanosti toho druhého, zda to tomu prvnímu bude akceptovat.
Celkem 60 300 Kč