Banky tedy poskytují půjčku pouze osobám, u kterých shledají dostatečně vysokou bonitu. Co to bonita vlastně je? V podstatě se jedná o schopnost splácet. Bonitu banka zjistí pomocí tzv. scoringu. Na základě zjištěných výsledků poskytne banka půjčku s různě stanovenou úrokovou sazbu. V zásadě platí, že čím vyšší bonitu klient má, tím spíše dosáhne na nižší úrokovou sazbu. U rizikovějšího klienta si banka vyšší úrokovou sazbou kompenzuje riziko nesplacení úvěru.
Banka zohledňuje více kritérií, jako je věk, pohlaví, vzdělání, profese, rodinný stav, počet dětí, výše příjmu, výdaje a další. Mezi hlavní kritéria patří samozřejmě trvalé příjmy (příjmy ze samostatně výdělečné či závislé činnosti, příjmy z pronájmů, rodičovské příjmy, atd.). Žadatel o půjčku by měl být zaměstnaný a neměl by být ve zkušební ani výpovědní lhůtě.
Ze všech doložených příjmů banka nejprve odečte výši životního minima, která je stanovována individuálně. Na výši životního minima se podílí především počet vyživovaných dětí a dalších osob v domácnosti žadatele. Vyšší bonitu může žadatel dosáhnout, pokud si k žádost přizve další osobu jako spolužadatele (např. manžel/ka).
Stejně jako příjmy jsou pro banky důležité výdaje žadatele. Do této kategorie patří například nájem, pojistky, splátky leasingu, alimenty či splátky za další úvěry. Bonita je také ovlivněna úvěrovými limity na kreditních kartách a kontokorentech, pokud jimi žadatel disponuje.
Při kontrole bonity jsou bankám velkými pomocníky tzv. registry dlužníků, díky kterým si banka snadno zkontroluje žadatelovu úvěrovou historii a platební morálku. V registrech jsou totiž uchovávány informace o všech úvěrových závazcích klientů a banka se tak dočte, zda klient své úvěry splácí či nikoliv. Na základně zjištěných informací, půjčku může jednoduše zamítnout.
Mezi hlavní registry, které v České republice fungují, patří:
Celkem 60 300 Kč