Smlouva o půjčce: Co vše by měla obsahovat?

Přesněji se smlouvou o půjčce zabývají paragrafy § 657 a § 658. Smlouva o půjčce je podle nich dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kdy věřitel na základě smlouvy o půjčce dlužníkovi přenechává věci určené podle druhu, které se zavazuje vrátit v dohodnutém termínu a za domluvených podmínek.

O peníze jde až na prvním místě

Nejčastěji jsou předmětem půjčky peníze. Může však jít i o jiné zastupitelné věci (např. suroviny, movité věci a další). Půjčka je tzv. reálnou smlouvu a pro její vznik je podstatné skutečné předání zapůjčené věci. Jedná-li se o peníze, může jít o hotovostní i bezhotovostní předání. Předáním věci (peněz) se věc stává vlastnictvím dlužníka, který ji může užívat.

Dlužník má však povinnost půjčenou věc vrátit (splatit) za dohodnutých podmínek. Pokud není ve smlouvě určená splatnost půjčky (konkrétní datum), pak je dlužník povinen půjčku vrátit na základě požadavku věřitele (§ 563 Občanského zákoníku). Podmínky půjčky však mohou být ve smlouvě definovány různě. Peněžní půjčku je možné vrátit v jedné či více splátkách. Za půjčku se také většinou platí úrok, jehož výše musí být ve smlouvě uvedena.

V případě, že se nejedná o peněžní půjčku, je možné místo úroků dohodnout, že dlužník vrátí věc stejné druhu ve větším množství či lepší jakosti.

Smlouva může mít pouze ústní podobu

To, jak by půjčka měla vypadat, Občanský zákoník neříká. Může tedy mít písemnou i ústní podobu. K tomu, aby vznikla půjčka, stačí předání věci s tím, že zapůjčenou věc dlužník vrátí v určitém termínu a v určité podobě.

V případě, že dlužník zapůjčenou věc nevrátí za dohodnutých podmínek, má věřitel právo požadovat úrok z prodlení. Nedojde-li k vrácení půjčky, může ji věřitel vymáhat soudně. Musí však prokázat, že k zapůjčení věci skutečně došlo. A právě proto je vždy vhodnější, aby o půjčce existovala písemná smlouva nebo alespoň písemné potvrzení o předání peněz.

V ideální podobě by smlouva o půjčce měla obsahovat údaje o věřiteli a jeho dlužníkovi (jméno, příjmení, adresa, rodné číslo či datum narození, číslo bankovního účtu, e-mail, telefonní číslo). Další údaje by se měly týkat samotné půjčky (výše půjčky, termín splatnosti, výše úrokové sazby, splátkový kalendář apod.). Čím více údajů smlouva o půjčce obsahuje, tím je jednodušší půjčku prokázat.

Podnikatelské půjčky a daně

Půjčky fyzickým osobám mají jednodušší podmínky, než je tomu u půjček v podnikatelské sféře. Zde je totiž nutné přihlížet také k daňové problematice. Úroky z půjčky se mohou stát také předmětem daně z příjmu. Jejich výše by však měla být sjednaná v obvyklé výši. Navíc je nutné při uzavírání smlouvy o půjčce prověřit, aby byla dodržená také zvláštní pravidla dle § 196a Obchodního zákoníku.

Nejčastějším typem půjčky je spotřebitelský úvěr, který podléhá ustanovením zákona č. 321/2001 Sb. v platném znění.