Úspory.cz >> Víte, jak se zachovat u dopravní nehody?
ve spolupraci s

Otevíráme pro vás Srovnejto.cz za 5

Na zabezpečené stránce vám srovnáme nabídky hypoték.

Přejít hned

Povinnost poskytnout první pomoc a zavolat sanitku mají účastníci dopravní nehody

Víte nebo alespoň tušíte, zda musíte zastavit u každé dopravní nehody? Kdy je Vaší povinností poskytnout první pomoc? Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích jsou účastníci dopravní nehody povinni poskytnout první pomoc a zavolat záchrannou služby vždy, dojde-li ke zranění. Za účastníka nehody je považována každá osoba, která se na dopravní nehodě podílela jakýmkoliv způsobem. 

Podle definice účastníka silničního provozu je to “kdokoliv z osob v dotčených vozidlech, která kolidovala nebo jiným způsobem přispěla ke vzniku nehody”. Nejedná se tedy o soby, které nehodu pouze viděly nebo o ní jiným způsobem věděly. V případě, že účastník nehody svou povinnost nesplní, zákon však nestanovuje žádné zvláštní sankce. Teoreticky mu tak hrozí pouze pokuta ve výši až do 2 500 korun.

Za neposkytnutí první pomoci hrozí až na pět let odnětí svobody

Danou problematikou se však zabývá také trestní zákoník. Konkrétně se jedná o paragraf 40, který výslovně poskytnutí první pomoci neukládá. Stanovuje však trest za její neposkytnutí a to až na pět let odnětí svobody. Podle trestního zákoníku tento trest hrozí každému kdo nepomohl osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění.

Až pět let odnětí svobody hrozí řidičům vozidel, kteří se dopravní nehody přímo účastnili, a přesto neposkytnuli potřebnou pomoc. Podle trestního zákoníku je tak poskytnutím první pomoci povinen každý. Nejmenší trest hrozí “náhodným” kolemjdoucím, nejvyšší pak zdravotnickým pracovníkům a řidičům podílejícím se na vzniku nehody.

Nezapomeňte mít své vozidlo řádně pojištěné. Pro kompletní pojistnou ochranu si sjednejte havarijní pojištění výhodně na Úspory.cz.

Nebezpečné nehody na dálnicích a poskytnutí první pomoci

Mezi diskutabilní případy patří nehody na dálnicích, kde je v rámci rychlého provozu složité konkrétní situace včas vyhodnotit. Řidiči se navíc obávají, že v případě zastavení se sami stanou účastníky nehody. Z praxe jsou známé případy, kdy do stojícího vozidla narazí další vozidlo nebo srazí a usmrtí osobu, která šla pomoci účastníkům jiné dopravní nehody.

Zastavení na dálnici záleží na individuální posouzení a existují případy, kdy je to opravdu nebezpečné. V takovém případě je však důležité své chování náležitě odůvodnit. Může jít o obavu o vlastní bezpečnost či o bezpečnost dalších osob (např. malé dítě).

Svou účast na případné nehodě tedy musí zvážit a odůvodnit každý sám. Ačkoliv trestní zákoník stanovuje trest za neposkytnutí první pomoci, je jasné, že hromadné stíhání řidičů, kteří kolem nehody pouze projeli, nepřichází v úvahu.

Jak postupovat při dopravní nehodě

Pokud se rozhodnete první pomoc poskytnout, je dobré znát své povinnosti. To platí obzvláště pro ty, kteří nemají žádné zkušenosti. V první řadě je nutné zachovat klid a zavolat odpovídající pomoc. Do telefonu poskytněte všechny potřebné informace o nehodě a zraněných osobách. Čísla zůstávají po mnoho let stále stejná:

Poté je důležité místo dopravní nehody zajistit. To znamená obléci si výstražnou vestu, rozsvítit výstražná světla a umístit výstražný trojúhelník před místo nehody. Vozidlo by mělo být dostatečně zajištěné proti náhodnému pohybu. Při pohybu na silnici dbejte na vlastní bezpečnost.

V případě zranění je nejdůležitější zastavit silné krvácení, zakrýt poranění hrudníku či uvolnit dýchající cesty u osob v bezvědomí provedením zákonu hlavy, předsunutím dolní čelisti a odstraněním ležících věcí z úst. Osoby v bezvědomí rovněž uložte do stabilizované polohy a sledujte je až do chvíle, dokud se nedostaví záchranná služba.

Je-li nutné, proveďte resuscitaci neboli oživování. Ta se provádí nepřímou srdeční masáží, která spočívá v opakování stlačování uprostřed hrudníku (30x frekvencí 100/min) a dvěma vdechy do úst.

Zranění mívají úrazový šok, který se projevuje neznatelným tepem, zrychleným a povrchním dýcháním, bledostí, pocitem žízně, netečnosti či únavou. Úrazovému šoku lze zabránit zvednutím dolních končetin, ošetřením poranění a zajištěním tepelné pohody. V žádném případě se nedoporučuje dávat napít, ale pouze svlažovat rty.