Zemní plyn zůstává důležitým zdrojem energie

Právě problematiku dovozu v současné době řeší celá střední Evropa. Důvodem je geopolitický konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, který může ohrozit bezpečnost a velikost dodávek plynu. Státní energetická koncepce (SEK) však tvrdí, že v letošním roce by tento konflikt neměl mít žádný vliv na snižování podílu zemního plynu v chystané aktualizaci.

„Zastoupení plynu ve struktuře palivoenergetického mixu do roku 2040 zůstává v aktualizované koncepci nezměněno,“ potvrdil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Česká republika je závislá na dodávkách plynu z Ruska, který na naše území putuje přes ukrajinské plynovody. Pokud by došlo ke zhoršení konfliktu mohlo by totiž dojít k omezení nebo úplnému přerušení dodávek plynu. Naštěstí má Česká republika zavedenou diverzifikaci dodávek, na níž stále usilovně pracuje. V současné době jedná o možném napojení na polský terminál pro zkapalněný zemní plyn (LNG).

Také ostatní země střední Evropy usilují o lepší propojení bezpečnosti dodávek. “Výhodu dává střední Evropě příslušnost k hospodářsky silnému evropskému společenství, které klade důraz na dokončení jednotného trhu s energiemi a vzájemnou solidaritu,” řekl Jan Klepáč, ředitel Slovenského plynárenského a naftového zväzu. Vzájemné propojování plynových soustav však zdaleka není dostatečné. Spolupráci zhoršuje další problém, kterým je slabá likvidita trhů či vysoká míra korupce.

Podíl plynu na výrobě elektřiny poroste

Plyn má stále významné zastoupení v energetickém průmyslu a to i přesto, že jeho soupeři jsou nízkoemisní zdroje OZE a jádro. Jeho význam poroste zejména u výroby elektrické energie, tepla a také v dopravě.

Důvodem rostoucího významu je také snaha snížit emise skleníkového plynu. „Evropská unie schválila závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého o 40 procent. Pokud chceme tento limit splnit, je nejjednodušší cesta podporovat zemní plyn,“ uvedl na konferenci Miloslav Zaur, předseda Rady Českého plynárenského svazu.

Zemní plyn versus jádro

S ohledem na klimatické cíle je kladen stále větší důraz také na jadernou energii, jejíž emise jsou výrazně nižší. V současné době se jaderná energie podílí na výrobě elektrické energie 33 procenty. Do budoucna je plánován nárůst podílu až na 50 procent.

Právě sympatie k jaderné energii patří k zásadním důvodům, proč česká vláda nechtěla přijmout závazný cíl pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém průmyslu. Podle energetických odborníků by takové upřednostňování energetických zdrojů narušilo technologickou neutralitu a možnost volby vlastního energetického mixu.

Česká vláda požadovala, aby nedošlo k znevýhodnění jaderné energie vůči dalším nízkoemisním zdrojům (zemní plyn a OZE). Nevýhodou jaderné energie je odpadní teplo, které vzniká při výrobě elektřiny, a které není zatím účelně využíváno.